Wait But Why – Proč prokrastinátoři prokrastinují

(Originální článek: WaitButWhy.com – Why Procrastinators Procrastinate)

Prokrastinace (podst. jm.)

Výrazná a chronická tendence odkládat plnění (většinou administrativních či psychicky náročných) povinností a úkolů (zejména těch nepříjemných) na pozdější dobu.

Nejlepší je se prokrastinaci vyhnout.

Kdo by si pomyslel, že po desetiletích zápolení s prokrastinací nalezneme řešení zrovna ve slovníku?

Vyhni se prokrastinaci. Jak elegantně jednoduché.

Když už jsme u toho, tak řekněme obézním lidem, aby se vyhnuli přejídání, lidem v depresi aby se vyhnuli apatii a někdo prosím řekněte velrybám, aby se vyhnuly pobytu mimo oceán a nekončily na plážích.

Ne, „vyhni se prokrastinaci“ je dobrá rada jedině pro falešné prokrastinátory – lidi, kteří říkají „Každý den jdu v práci několikrát na Facebook, jsem to ale nenapravitelný prokrastinátor!“ Jsou to stejní lidé, kteří řeknou skutečnému prokrastinátorovi: „Prostě neprokrastinuj a budeš v pohodě.“

Čemu ale slovník ani falešní prokrastinátoři nerozumí je fakt, že pro skutečného prokrastinátora není prokrastinace volitelná. Je to něco, co neví, jak nedělat.

Na vysoké škole pro mě byla náhlá neomezená osobní svoboda katastrofou. Nedělal jsem vůbec nic. Jedinou výjimkou bylo občas odevzdat nějakou esej. Ty jsem vypracovával den předem, dokud jsem si neuvědomil, že je můžu udělat v noci na den odevzdání. To jsem dělal, dokud jsem si neuvědomil, že na esejích můžu začít pracovat v ráno dne odevzdání. Tohle chování dosáhlo komické úrovně když jsem nebyl schopný začít psát moji devadesátistránkovou tézi, dokud nezbývalo už jen 72 hodin do odevzdání. Díky této zkušenosti jsem skončil u doktora na kampusu a zjistil jsem, že nedostatek krevního cukru může za to, že necítím mé ruce a že se samovolně svírají v pěst. (Nakonec jsem tu tézi odevzdal, a ne, nebyla dobrá.)

Dokonce i napsat tento příspěvek mi trvalo déle, než by mělo. Několik hodin jsem strávil tím, že jsem si otevřel tento obrázek (který jsem použil v mém minulém příspěvku), prohlížel jsem si jej a dlouho jsem přemýšlel o tom, jak snadno by mě ta gorila porazila v boji. Potom jsem přemýšlel o tom, jestli by porazila v boji tygra, kdo by vyhrál v souboji mezi tygrem a lvem a poté jsem si to vyhledal na internetu a chvíli jsem si o tom četl (tygr by vyhrál). Jak je vidět, mám problém.

Abychom porozuměli tomu, proč prokrastinátoři tolik prokrastinují, musíme nejprve pochopit mozek NE-prokrastinátora:

ok_NP brain

Vcelku normální, že? Podívejme se tedy nyní na mozek prokrastinátora:

ok_P brain

 

Všiml sis něčeho rozdílného?

Zdá se, že Rozhodující Racionalista koexistuje v prokrastinátorově mozku se zvířátkem – Opičkou Okamžitého Uspokojení.

To by bylo v pořádku a dokonce i roztomilé… kdyby Rozhodující Racionalista vůbec něco věděl o tom, jak se starat o opice. Naneštěstí to ale nebylo součástí jeho výcviku a tak stává naprosto bezmocným, když mu opička začne znemožňovat jeho práci.

ok_IGM RDM interacting 1ok_IGM RDM interacting 2 ok_IGM RDM interacting 3 ok_IGM RDM interacting 4

Opička Okamžitého Uspokojení by měla být tím posledním tvorem, který by měl mít na starosti rozhodování – myslí pouze na přítomnost, nebere v potaz lekce z minulosti a zcela kašle na budoucnost. Jejím jediným cílem je maximální jednoduchost a uspokojení v přítomném okamžiku. Nerozumí Rozhodujícímu Racionalistovi o nic více, než Rozhodující Racionalista rozumí ji. Proč bychom měli pokračovat v běhání, říká si, když můžeme zastavit a cítit se lépe? Proč bychom měli cvičit hru na hudební nástroj, když nás to nebaví? Proč bychom vůbec měli na počítači pracovat, když je internet hned na dosah ruky a čeká, až na něm budeme brouzdat? Myslí si, že lidé jsou šílení.

V opičím světě to má vše dobře promyšleno. Pokud budeš jíst, když máš hlad, spát, když jsi unavený a pokud nebudeš dělat nic složitého, tak jsi poměrně úspěšnou opicí. Problémem je, že prokrastinátor shodou okolností žije v lidském světě, což z Opičky Okamžitého Uspokojení činí velice nekvalifikovaného navigátora. A Rozhodujicí Racionalista, který je vycvičen k tomu, aby podnikal racionální rozhodnutí a ne k tomu, aby s někým bojoval o řízení, neví, jak se bránit. Pouze se cítí hůř a hůř, když sleduje, jak čím dál tím více selhává a jak mu nadává prokrastinátor, jehož mozek má řídit.

Je to nepořádek. Když je opička u kormidla, tráví prokrastinátor mnoho času na místě, kterému se říká Temné Hřiště.1Spousta z vás si tento článek pravděpodobně čte, zatímco jste na Temném Hřišti.

Temné Hřiště je místo, které každý prokrastinátor dobře zná. Je to místo, kde se odehrávají volnočasové aktivity, když by se odehrávat neměly. Zábava, kterou si dopřáváš na Temném Hřišti, není ve skutečnosti vůbec zábavou, protože je naprosto nezasloužená. Ve vzduchu je zde cítit vina, úzkost, sebe-nenávist a strach. Jednou za čas si Rozhodující Racionalista dupne a odmítne tě nechat plýtvat čas a protože tě Opička Okamžitého Uspokojení rozhodně nenechá produktivně pracovat, dostaneš se do bizarního očistce divných aktivit, kde se cítí všichni špatně.2Předtím, než jsem nakreslil obrázek Temného Hřiště, jsem na něm strávil dvě hodiny. Děsil jsem se kreslení rozcestníku, věděl jsem, že to bude těžké a že mi to bude trvat dlouho (což se taky stalo).

OK_Dark Playground

A chudák Rozhodujicí Racionalista je sklíčený a snaží se přijít na to, jak mohl dopustit, aby se člověk, kterého má na starosti, zase dostal na toto místo.

ok_Dark Playground people

Jak je za těchto okolností možné, že prokrastinátor zvládne vůbec něco udělat?

Existuje totiž jedna věc, která děsí Opičku Okamžitého Uspokojení k smrti:

ok_PM

Panická Příšera většinou pouze dřímá, ale náhle se probudí, když je nablízku důležitý termín nebo když hrozí nebezpečí veřejné ostudy, kariérní katastrofa nebo jiný hrozivý následek.

Opička Okamžitého Uspokojení je normálně neoblomná, ale z Panické Příšery má nahnáno. Jak jinak bys vysvětlil fakt, že stejný člověk, který není schopen napsat úvodní větu k eseji v průběhu dvou týdnů je najednou schopen zůstat celou noc vzhůru, bojovat s vyčerpáním a vypracovat celých osm stránek? Proč by jinak neobyčejně líná osoba začala usilovně cvičit, když ne z toho důvodu, že ji Panická Příšera upozorní na to, že se stává méně atraktivní?

A to jsou ještě ti šťastnější prokrastinátoři. Někteří z nás nereagují dokonce ani na Panickou Příšeru a v nejkritičtějších chvílích vylezou na strom společně s opičkou a dostanou se tak do stavu naprostého sebedestruktivního zhroucení.

Zdá se, že jsme pěkně divná skupina lidí.

Samozřejmě, takto se nedá dlouhodobě žít. Ani v případě prokrastinátora, kterému se nakonec povede jeho úkoly udělat a zůstane tak produktivním členem společnosti. Něco se musí změnit. Zde je několik hlavních důvodů proč:

1) Je to nepříjemné. Prokrastinátor tráví až moc času na Temném Hřišti. Tento čas by mohl být využit na uspokojivé, zasloužené volnočasové aktivity, pokud by se všechny úkoly plnily podle logičtějšího plánu. A paniku nemá nikdo rád.

2) Prokrastinátor ze sebe v důsledku nevydá vše. Vždy podá nepříliš dobrý výsledek a nepovede se mu dosáhnout jeho skutečného potenciálu. To ho časem užírá a naplňuje lítostí a sebepohrdáním.

3) Co se musí udělat, to se udělá, ale co se chce udělat, to se neudělá. I když si prokrastinátor zvolí kariéru, kde je řádění Panické Příšery na denním pořádku a je tak schopen plnit svoji práci, nikdy nebude pracovat na ostatních věcech v životě, které jsou pro něj důležité – cvičení, vaření náročnějších jídel, hra na kytaru, psaní knihy, čtení nebo dokonce změna kariéry. Panickou Příšeru tyto věci nezajímají a tím pádem na ně nikdy nedojde. A přitom to jsou právě tyto a jiné činnosti, díky kterým získáváme zkušenosti, obohacujeme náš život a stáváme se šťastnějšími. Jenže pro většinu prokrastinátorů jako by neexistovaly.

Takže jak může prokrastinátor zlepšit svoji situaci a stát se šťastnějším? Podívej se na druhou část – Jak porazit prokrastinaci.

I. Proč prokrastinátoři prokrastinují
II. Jak porazit prokrastinaci

***

Webové stránky Wait But Why se každý týden rozrůstají o nový příspěvek. Každý náš nový článek rozesíláme přes 100,000 lidem v emailové podobě. Zadej svůj email zde a přidáme tě na seznam adresátů (posíláme pouze jeden email týdně). Také můžeš sledovat Wait But Why na Facebooku nebo Twitteru. (pozn. překl.: vše je nepřeloženo a tedy v angličtině)

Poznámky pod čarou   [ + ]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *