Wait But Why – Jak porazit prokrastinaci

(Originální článek: WaitButWhy.com – How to Beat Procrastination)

Toto je druhá část série o prokrastinaci. Pokud jsi ještě nečetl první část, najdeš ji zde.

Prokrastinace (podst. jm.)

Ničení vlastního života bez pádného důvodu.

Dovol mi začít prohlášením, že už mám dost té ironie, kdy bojuji s ochromující prokrastinací a během toho píšu články o tom, jak porazit prokrastinaci. Poslední dva týdny jsem strávil podobně jako tenhle člověk, který se střelí do nohy zatímco mluví o bezpečném zacházení se zbraněmi. Už se těším, až se po tomto příspěvku vrátím k normálnímu ne-ironickému prokrastinování.

Pár poznámek, než začneme:

  • Nejsem vůbec žádný profesionál, jsem pouze dlouholetý prokrastinátor, který o tomto tématu neustále přemýšlí. Pořád bojuji s mými návyky, ale během posledních několika let se mi daří postupovat dobrým směrem a tak tedy píši o tom, co v mém případě fungovalo
  • Tento příspěvek byl zveřejněn pozdě, nejenom proto, že mi trvalo dva tisíce let jej napsat, ale i proto, že jsem se rozhodl, že pondělní noc je kriticky důležitým časem pro to, abych si otevřel Google Earth, najel několik stovek stop nad jižní část Indie a projel celou zem až na sever „abych měl lepší představu o tom, jak vypadá Indie“. Jak je vidět, mám problém

Takže, minulý týden jsme se ponořili do každodenního zápasu prokrastinátora, abychom mohli prozkoumat psychologii skrývající se za tímto chováním. Ale tento týden, kdy se s tím už skutečně pokusíme něco dělat, se potřebujeme dostat ještě hlouběji. Začněme tím, že se pokusíme přijít na kloub psychologii prokrastinátora a zjistit, co je zdrojem problému.

Už víme o Opičce Okamžitého Uspokojení (část tvého mozku, která tě přiměje prokrastinovat) a její nadvládě nad Rozhodujícím Racionalistu. Ale co se ve skutečnosti děje?

Prokrastinátor se neustále drží špatného návyku, který až hraničí se závislosti – nechává opičku vyhrát. Stále má v úmyslu opičku ovládnout, ale vzmůže se jen na nešťastný odpor za použití metod, které používá už léta a o kterých ví, že nefungují. Sám prokrastinátor někde hluboko uvnitř cítí, že opička opět vyhraje. Přísahá, že se změní, ale vzorec zůstává stále stejný. Proč se tedy jinak schopná osoba neustále pokouší o tu samou věc?

Odpovědí je, že v této oblasti svého života má prokrastinátor velice nízké sebevědomí a tak se nechává zotročit svým vlastním, pesimistickým, sebenaplňujícím proroctvím. Říkejme tomuto sebenaplňujícímu proroctví jeho Příběh. Prokrastinátorův Příběh zní nějak takto:

To, co je v mém životě nutné, odložím na poslední chvíli a pak zpanikařím a odvedu ne zrovna nejlepší práci, nebo se zhroutím a neudělám vůbec nic. To, co v mém životě chci… no, buďme upřímní, buď začnu dělat jednu věc a pak se na ni vykašlu, nebo se spíše k takovým věcem vůbec nedostanu.

Prokrastinátorův problém je skrytý hluboko a aby změnil své návyky, potřebuje více než jen „být více disciplinovaným“ nebo „změnit své špatné návyky“ – kořen problému je zapleten v jeho Příběhu a tím pádem se jeho Příběh musí změnit.

*    *    *

Než ale budeme mluvit o tom, jak se mění Příběh, podívejme se nejprve na to, v co se vůbec prokrastinátor chce proměnit. Jak přesně vypadají správné návyky a kde přesně narazí prokrastinátor na problém?

K zdravému a efektivnímu dosahování cílů je třeba dvou komponent – plánování a činnost. Začněme s tím snazším:

Plánování

Prokrastinátoři milují plánování jednoduše proto, že plánování nezahrnuje činnost a činnost je prokrastinátorův Kryptonit.

Ale když prokrastinátoři plánují, rádi to dělají vágním způsobem, který příliš nebere v potaz specifické detaily nebo skutečnost a díky tomu jsou skvěle připraveni nedosáhnout vůbec ničeho. Prokrastinátorovo plánování je noční můrou každého produktivního člověka:

Dlouhý seznam slizkých a skličujících úkolů.

icky list

Dlouhému seznamu vágních a hrůzně vypadajících úkolů se Opička Okamžitého Uspokojení vysmívá. Když takový seznam sepíšeš, opička řekne: „Perfektní, to je snadné.“ I když tvá naivní vědomá mysl věří tomu, že chce efektivně splnit všechny body na seznamu, opička ví, že tvé podvědomí nemá nejmenší úmysl něco takového dělat.

Na druhou stranu, efektivní plánování tě připraví pro úspěch. Jeho účelem je udělat přesný opak výše zmíněného:

Efektivní plánování vezme dlouhý seznam a vybere vítěze:

Dlouhý seznam může být počáteční fází plánování, ale to musí končit nekompromisním přiřazením priorit daným úkolům a výběrem jednoho bodu, který se stane vítězem – bodem, na který se zaměříš jako první. A ten vítězný bod by pro tebe měl být nejvýznamnější – nejdůležitější pro tvé štěstí. Pokud se naskytnou nějaké urgentní úkoly, měly by přijít na řadu jako první a být dokončeny co nejdříve, aby ses mohl opět soustředit na důležité body na tvém seznamu (prokrastinátoři rádi využívají urgentní, ale nedůležité věci k věčnému odkládání důležitých věcí).

Efektivní plánování udělá ze slizkých úkolů ne-slizké úkoly:

Všichni víme, jak takový slizký úkol vypadá. Slizký úkol je vágní a kalný, nevíš kde začít, co dělat nebo kde získat odpovědi na tvé otázky.

Takže řekněme, že je tvým snem vytvořit vlastní mobilní aplikaci. Víš, že pokud se ti povede stvořit úspěšnou aplikaci, budeš moct dát v práci výpověď a stát se vývojářem na plný úvazek. A také si myslíš, že umění programovat je gramotnost dvacátého prvního století a také nemáš peníze na to, abys mohl vývoj outsourcovat, takže se rozhodneš stanovit úkol „Naučit se programovat“ vítězem tvého seznamu – tvoji hlavní prioritou. Vzrušující, že?

Až na to že ne, protože „Naučit se programovat“ je velmi slizký úkol. A pokaždé když se rozhodneš, že je čas na něm pracovat, se také shodou okolností rozhodneš, že potřebuješ vyčistit tvoji emailovou schránku a podlaha v kuchyni si zaslouží umýt. Co nejdříve. Takže samozřejmě ten původní úkol nikdy nesplníš.

Abys tento úkol odslizil, musíš bádat a zjistit, jak přesně se člověk učí programovat, jaké prostředky potřebuje ke každému kroku této cesty a kolik času by měl jeden krok zabrat. Očistit úkol od slizu znamená proměnit jej z tohoto:

icky task

Na toto:

unicky task

Efektivní plánování promění hrůzně vypadající úkol na řadu malých, jasných, zvládnutelných činností.

Slizké a hrůzně vypadající úkoly jsou pro Opičku Okamžitého Uspokojení něco jako doping. I když nějaký úkol očistíš od slizu, neznamená to, že stále není velký a hrozivý. Klíčem k zvládnutí takových úkolů je zapamatovat si následující fakt:

Pozoruhodný a skvostný úspěch je jen dlouhou řadou nepozoruhodných a neskvostných činností, na které se díváš z dálky.

idea man
Nikdo „nestaví dům“. Pouze pokládá jednu cihlu pořád dokola, dokud není dům výsledkem této činnosti. Prokrastinátoři jsou skvělými vizionáři, milují fantazírování o nádherných panstvích, která jednoho dne postaví, ale k tomu se potřebují stát odvážnými zedníky, kteří se nevzdávají a pokládají cihlu za cihlou, den po dni, dokud není dům postaven.

Každý velký cíl se dá rozložit na základní jednotky pokroku – jeho cihly. Čtyřiceti pěti minutová návštěva posilovny je cihlou vypracovaného těla. Třicetiminutový trénink je cihlou skvělého kytaristy.

Průměrný den rádoby autora a skutečného autora vypadá téměř stejně. Skutečný autor napíše každý den několik stránek a položí tak cihlu, zatímco rádoby autor nenapíše nic. 98% jejich dne je jinak stejných. Ale o rok později má skutečný autor hotový první návrh a rádoby autor nemá nic.

Všechno je to o cihlách.

A dobrou zprávou je, že pokládání cihel není hrůzné. Ale vyžaduje časový plán. Takže prvním krokem tvého plánování by mělo být udělat si Časovou Osu Cihel, která zapasuje cihly do tvého kalendáře. Tyto vymezené prostory jsou definitivní a nezrušitelné, koneckonců, je to tvoje hlavní priorita a na tom ti nejvíce záleží, ne? Nejdůležitějším datem je to první. Nemůžeš se začít učit programovat „v listopadu“. Ale můžeš se začít učit programovat dvacátého prvního listopadu od šesti do sedmi večer.

Nyní máš efektivní plán, stačí následovat časový plán a staneš se programátorem. Zbývá jen jediná věc…

Činnost

Není to tak, že by se prokrastinátorům nelíbil koncept činnosti. Podívají se na cihly ve svém kalendáři a pomyslí si „Skvělé, tohle bude zábava.“ Ale to jen proto, že když si tento moment představují v budoucnosti, představují si jej bez přítomnosti Opičky Okamžitého Uspokojení. Budoucí vize prokrastinátorů opičku vždy nějak opomíjejí.

A tak, když dojde na samotný moment naplánovaného položení cihly, prokrastinátor udělá to, co každému prokrastinátorovi jde nejlépe – nechá opičku převzít velení a vše zničit.

A protože jsme v předchozím textu zdůraznili, že zdrojem všech úspěchů je schopnost položit jednu cihlu dle plánu, zdá se, že se nám podařilo izolovat jádro problému. Pojďme se blíže podívat na tuto výzvu – položení jedné cihly:

dark woods

Tento diagram představuje stávající úkol, ať už se jedná o vytvoření pracovní prezentace v PowerPointu, běhání, práci na scénáři, nebo cokoliv jiného, co v životě děláš. Kritický Vstup je místo, kde oficiálně začneš pracovat na svém úkolu, Temný Les je proces samotné práce na úkolu a jakmile ji dokončíš, jsi odměněn vstupem na Šťastné Hřiště, kde se cítíš uspokojeně a kde je strávený volný čas příjemný a odměňující, protože sis jej zasloužil. Občas se můžeš do stávajícího úkolu ponořit natolik, že se dostaneš do Stavu Proudění, kdy tě úkol naplňuje a těší natolik, že ztrácíš přehled o čase.

Cesty těmito různými lokacemi vypadají nějak takto:

dark woods pro good

Zní to celkem jednoduše, že?

Bohužel, prokrastinátoři mají tendenci vyhnout se jak Šťastnému Hřišti tak Stavu Proudění.

Například zde je prokrastinátor, který ani nezačne pracovat na úkolu, protože nikdy nezvládne projít Kritickým Vchodem. Místo toho tráví hodiny na Temném Hřišti a nenávidí se:

dark woods pro 1

Zde je prokrastinátorka, který začne pracovat na úkolu, ale nedokáže se dlouhodobě soustředit, takže si dává dlouhé přestávky, během kterých hraje na internetu a připravuje si jídlo. Nakonec úkol nedokončí:

dark woods pro 2

Zde je prokrastinátor, který se nemohl přimět začít pracovat, přestože věděl o blížícím se termínu v práci. Trávil hodiny na Temném Hřišti s vědomím toho, že termín se rychle blíží a on si pouze ztěžuje život tím, že ještě nezačal. Nakonec se termín přiblížil natolik, že do místnosti najednou vletěla Panická Příšera, vyděsila ho a způsobila, že začal pracovat na úkolu, aby jej stihl dokončit včas.

dark woods pro 3

Jakmile úkol dokončí, cítí se prokrastinátor lépe, protože něco splnil. Na druhou stranu ale také není nadšený, protože ví, že kvůli spěchu a strachu z termínu neodvedl nejlepší možnou práci. Cítí, že po většinu dne zbytečně prokrastinoval. Skončí v Parku Smíšených Pocitů.

Takže pokud jsi prokrastinátor, pojďme se podívat jak se dostat na správnou cestu, která tě učiní mnohem šťastnějším.První věc kterou musíš udělat je projít Kritickým Vstupem. To znamená, že když nastane čas na vykonání úkolu, zanecháš všech rozptylujících činností a pustíš se do práce. Zní to snadně, ale přitom je to ta nejtěžší část. Zde jde odpor Opičky Okamžitého Uspokojení cítit nejvíce:

The Critical Entrance

Opička naprosto nenávidí, když musí přestat s něčím zábavným a pustit se do něčeho těžkého a právě v tomto bodě musíš být nejsilnější. Pokud se ti podaří začít a dotáhnout opičku do Temného Lesa, podlomíš kousek její vůle.

Ale samozřejmě se jen tak nevzdá.V Temném Lese se nacházíš, když pracuješ. Není to zrovna zábavné místo a Opička Okamžitého Uspokojení tam nechce být ani náhodou. Aby toho nebylo málo, Temný Les je obklopen Temným Hřištěm, jedním z nejoblíbenějších míst opičky. A když jej opička zahlédne, tak se začne co nejvíce snažit opustit Temný Les.Občas také při cestě lesem narazíš do stromu – možná před sebou při běhu zahlédneš kopec, možná musíš v Excelu použít funkci, kterou neznáš, možná se ti stále nedaří vymyslet tu jednu část písně, kterou skládáš – v takových situacích podnikne opička pokus o únik.

Pathways

Nedává smysl opustit Temný Les kvůli Temnému Hřišti, obě místa jsou přece temná. Je hloupé nacházet se na jakémkoliv z nich, nicméně rozdíl je v tom, že Temný Les vede ke štěstí, zatímco Temné Hřiště vede pouze k dalšímu utrpení. Ale Opička Okamžitého Uspokojení neuvažuje logicky a Temné Hřiště ji přijde jako mnohem zábavnější místo.Dobrou zprávou je, že pokud se ti podaří prodrat se kusem Temného Lesa, stane se něco zábavného. Pokrok v práci na nějakém úkolu vytváří pozitivní pocit úspěchu a zvedá tvé sebevědomí. Opička čerpá sílu z nízkého sebevědomí a pokaždé, když pocítíš záchvěv sebeuspokojení, najde opička na zemi Banán Vysokého Sebevědomí. Neutiší to sice úplně její odpor, ale na nějakou dobu to odpoutá její pozornost a ty přijdeš na to, že tvá touha prokrastinovat se zmenšila.

Pathways banana

A pokud budeš pokračovat i nadále, stane se něco kouzelného. Jakmile splníš 2/3 nebo 3/4 úkolu, obzvláště pokud ti to jde od ruky, začneš se cítit dobře a najednou je konec na dohled. Právě se nacházíš v klíčovém Bodě Zvratu.

dark woods tipping point

Bod Zvratu je důležitý, protože Šťastné Hřiště necítíš jen ty – opička jej cítí taky. Opičce je jedno, jestli její okamžité uspokojení přijde ve formě spolupráce s tebou, nebo na tvůj úkor. Má prostě jen ráda věci, které jsou snadné a jednoduché. Jakmile dosáhneš Bodu Zvratu, opička se bude více chtít dostat na Šťastné Hřiště, než na Temné hřiště. Až k tomu dojde, ztratíš veškerou chuť prokrastinovat a společně s opičkou poběžíš vstříc cíli.

running

A než si to uvědomíš, tak jsi na Šťastném Hřišti. Poprvé spolu s opičkou tvoříš tým. Oba se chcete bavit a navíc se při tom cítíš příjemně, protože je to zasloužené. Když jste s opičkou tým, tak se téměř vždy cítíš šťastně.

happy playground

Další věc, která se může přihodit při průchodu Bodem Zvratu, v závislosti na typu úkolu a na tom jak dobře ti to jde, je, že se můžeš začít během práce na úkolu cítit skvěle. Tak skvěle, že pokračovat v práci zní daleko zábavněji, než se zastavit a užívat si volnočasových aktivit. Staneš se svým stávajícím úkolem posedlý a ztratíš zájem o vše ostatní, včetně jídla a času – tomu se říká Stav Proudění. Stav Proudění není jen skvělý pocit, během něj také ze sebe vydáváš maximum.Opička je na uspokojení závislá stejně jako ty, takže jste opět tým.

flow

Probojovat se k Bodu Zvratu je těžké, ale skutečným důvodem proč je tak těžké porazit prokrastinaci je fakt, že Opička Okamžitého Uspokojení má mizernou krátkodobou paměť. I když se ti podaří uspět v pondělí, tak se v úterý při práci na úkolu setkáš ze strany opičky s úplně stejným odporem při vstupu a cestě Temným Lesem.A právě proto je vytrvalost tak důležitou součástí úspěchu. Každé položení cihly znamená vnitřní boj. Jádrem prokrastinátorova problému získat kontrolu nad svým světem je právě schopnost vyhrávat tento boj každý den, pokládat cihlu za cihlou.To je klíčem k úspěchu. Ale pokud by se dala prokrastinace porazit přečtením nějakého článku na blogu, tak by tolika lidem nepůsobila potíže. Existuje jediný způsob, jak porazit prokrastinaci:

Musíš si dokázat, že to dokážeš.

Musíš to dokázat, ne si to jen namlouvat. Věci se změní, když sám sobě dokážeš, že se změnit můžou. Do té doby tomu nebudeš věřit a nic se nezmění. Přemýšlej o sobě jako o basketbalovém hráči, který zažívá dlouhou řadu neúspěchů. U basketbalistů je to všechno o sebedůvěře. Neúspěšný basketbalista si může tisíckrát říkat „Jsem skvělý střelec, ten příští koš určitě trefím“, ale až když ve skutečnosti ten koš střelí, tak mu vzroste sebedůvěra a jeho muška se mu vrátí.

Takže jak začít střílet koše?

1) Pokus se přijmout, že vše co děláš, je tvoje volba

amysli se nad termíny, které jsme použili v těchto dvou příspěvcích a pokud s tebou rezonují, zapiš si je. Důvod, proč jsem přiřadil termíny tolika pocitům nebo fenoménům – Opička Okamžitého Uspokojení, Rozhodující Racionalista, Panická Příšera, Temné Hřiště, Slizkost, Cihly, Kritický Vstup, Temný Les, Bod Zvratu, Šťastné Hřiště, Stav Proudění, tvůj Příběh – je ten, že tyto termíny pomáhají objasnit důsledky tvých rozhodnutí. Odhalují špatná rozhodnutí a zdůrazňují okamžiky, kdy je nejdůležitější rozhodnout se dobře.

2) Vytvoř si metody, které ti pomohou opičku porazit

Některé z možných metod:

  • Řekni svým přátelům nebo rodině o cíli, kterého chceš dosáhnout a získej tak jejich podporu. Požádej je, aby ti tvůj cíl připomněli pokaždé, když tě uvidí polevovat. Pokud je to pro tebe z nějakého důvodu těžké, můžeš mi napsat email (contact@waitbutwhy.com). Jsem pro tebe neznámý člověk, a přesto, když napíšeš a pošleš někomu skutečnému tvůj cíl, může ti to pomoci jej splnit. (Někteří experti tvrdí, že říkat lidem v tvém životě o svých cílech může být kontraproduktivní, takže záleží na tvé konkrétní situaci.)
  • Vytvoř si Panickou Příšeru, jestli ještě žádnou nemáš. Pokud se například snažíš dokončit album, naplánuj si několik měsíců do budoucna vystoupení, zarezervuj si prostory a pošli pozvánku skupině lidí.
  • Pokud chceš skutečně začít podnikat, tak podej výpověď v práci a Panická Příšera se stane tvým novým spolubydlícím.
  • Pokud chceš pravidelně vydávat články na svém blogu, dej si na vrch stránky „nový příspěvek každé úterý“
  • Napiš si na pár lístečků připomínku, že se máš dobře rozhodovat, a pak lístečky umísti na místa, kde se nejvíce pohybuješ
  • Nastav si budík, aby tě upozornil na začátek úkolu. Nebo aby ti připomněl, co všechno je v sázce, když úkol nesplníš.
  • Minimalizuj rozptylující faktory všemi dostupnými prostředky. Pokud je pro tebe velkým problémem televize, tak ji prodej. Pokud je pro tebe velkým problémem internet, tak si sežeň druhý počítač na práci, který bude mít vypnutou Wifi a během práce přepni svůj telefon do režimu letadla.
  • Zajisti si svoji účast – zaplať předem nevratnou částku za lekce něčeho nebo členství v posilovně, klubu…

A pokud tebou vytvořené metody nefungují, změň je. Nastav si upozornění ode dneška za měsíc, které bude říkat „Zlepšilo se to? Pokud ne, změň mé metody.“

3) Zaměř se na pomalý a jistý postup – Příběhy jsou přepisovány stránku po stránce.

Stejně jako je ohromující úspěch vybudován pokládáním neslavné cihly po neslavné cihle, tak se hluboce zažitý návyk prokrastinace nezmění přes noc, ale postupnými krok po kroku. Pamatuj si, že jde o to dokázat si, že to dokážeš, takže klíčem není být dokonalý, ale jednoduše se zlepšovat. Autor, který napíše jednu stránku denně, napíše za rok knihu. Prokrastinátor, který se každý týden mírně zlepší, je o rok později naprosto jiným člověkem.

Takže nepřemýšlej o cestě od A do Z, začni od A do B. Změň svůj Příběh z „Prokrastuji u každého těžkého úkolu“ na „Jednou týdně zvládnu vykonat jeden těžký úkol bez prokrastinace.“ Pokud se ti toto podaří, začal jsi nový trend. Já osobně jsem stále bídným prokrastinátorem, ale rozhodně jsem na tom lépe, než minulý rok, takže budoucnost vidím nadějně.

Proč o tomto tématu tolik přemýšlím a proč jsem o něm právě napsal příspěvek o 19000 stránkách?

Protože porazit prokrastinaci je to samé jako získat kontrolu nad svým životem. Tolik věcí, které činí lidi (ne)šťastnými, je do velké míry ovlivněno prokrastinací, např. úroveň naplnění a uspokojení, sebevědomí, výčitky, množství volného času věnovaného vztahům… Takže stojí za to tento problém brát smrtelně vážně. A právě nyní je čas tuto situaci zlepšit.

Série – Jak bojovat s prokrastinací

I. Proč prokrastinátoři prokrastinují
II. Jak porazit prokrastinaci

***

Webové stránky Wait But Why se každý týden rozrůstají o nový příspěvek. Každý náš nový článek rozesíláme přes 100,000 lidem v emailové podobě. Zadej svůj email zde a přidáme tě na seznam adresátů (posíláme pouze jeden email týdně). Také můžeš sledovat Wait But Why na Facebooku nebo Twitteru. (pozn. překl.: vše je nepřeloženo a tedy v angličtině)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *