The Logic of Science – Zákony logiky 1: Proč logika vždy funguje

Úvod do logiky

V debatách se často setkávám s lidmi, kteří nejsou ochotni přijmout zákony logiky a mají hloupé poznámky jako „no, máš právo na svůj názor“. Ve skutečnosti jsou ale zákony logiky stejné jako zákony matematiky. Jsou to neoddělitelné a neměnitelné vlastnosti existence, nikoliv názory. Stejně jako se 2+2 vždy rovná čtyřem, jsou i zákony logiky vždy pravdivé a musí být vždy dodržovány. Abych uvedl příklad, ten nejdůležitější zákon, na kterém spočívají všechny ostatní, je známý jako Zákon Sporu. Ten stanovuje, že něco nemůže být A a B zároveň. Jinými slovy, dvě vzájemně vylučující se věci nemohou existovat současně. Předmět nemůže mít například nula rohů a nula čar a zároveň tři rohy a tři čáry.  To není názor, ale neměnitelná vlastnost. Pokud odmítáš zákony logiky, pak jsi právě připustil možnost trojúhelníkového kruhu a vlastně všechno racionální uvažování ztrácí smysl. Víš, všichni přirozeně a intuitivně víme, že zákony logiky fungují a aplikujeme je v našich denních životech, jen o nich často nepřemýšlíme v technických termínech. Představ si, že tvůj ukazatel paliva říká, že ti dochází benzín a ty víš, že onen ukazatel funguje. Jaký z toho tedy vyvodíš závěr? Očividně z toho vyvodíš, že ti dochází benzín, ale proč jsi dospěl k tomuto závěru? Aniž bys to vůbec věděl, tvůj mozek udělal následující:

  1. Můj ukazatel paliva je navržen tak, aby mi řekl, kolik mi zbývá paliva
  2. Vím, že můj ukazatel paliva funguje
  3. Můj ukazatel paliva říká, že mi dochází benzín
  4. Tím pádem mi dochází benzín

Je to jednoduchá a deduktivní logika. Pokud ale popíráš zákony logiky a tvrdíš, že jsou to jen názory, tak jsi právě tento sylogismus1Výrok odvozen ze dvou premis popřel. Jinými slovy, pokud zákony logiky nefungují, tak fakt že tvůj ukazatel paliva funguje a ukazuje, že máš málo benzínu, neznamená, že máš málo benzínu. Vztahy mezi příčinou a následkem fungují díky zákonům logiky. Takže pokud je popíráš, popíráš i příčinu a následek.

Před chvílí jsem zmínil, že zákony logiky jsou jako zákony matematiky. Ve skutečnosti nejsou jako matematika, matematika na nich přímo stojí. Každý, kdo se kdy učil geometrii, se pravděpodobně také učil důkazy. To jsou jednoduché logické sylogismy. Například:

  1. Součet vnitřních úhlů jakéhokoliv trojúhelníku je roven 180 stupňům
  2. U trojúhelníku ABC je úhel A 90 stupňů
  3. U trojúhelníku ABC je úhel B 45 stupňů
  4. Tím pádem je pro trojúhelník ABC úhel C 45 stupňů

Všimni si, jak je závěr dle premis absolutně nezbytný. Pokud jsou premisy 1-3 pravdivé, pak musí být závěr 4 absolutně pravdivý. Úhel C nemůže být nic jiného než 45. To je logika. Není to názor, je to neměnitelná vlastnost vesmíru, která musí být prostě přijata. Pokud popíráš zákony logiky, pak také musíš popírat zákony matematiky.

Musí se křesťané řídit zákony logiky?

Může se zdát divné, že se na blogu o vědě zaměřuji na křesťany, ale co se týče vědeckých záležitostí jako jsou změna klimatu a evoluce, často vídávám, že se křesťané zdráhají přijmout logické argumenty a často na ně odpovídají frázemi jako třeba „Logika je jen lidská moudrost, ale Bůh je vyšší než člověk, tím pádem bychom neměli věřit lidské logice a měli bychom místo toho spoléhat na Boha.“ Chci se tomuto argumentu věnovat, protože na něj obvykle narážím a zdá se být základním důvodem pro odmítání vědy. Aby bylo jasno, nebudu vstupovat do debaty o teismu a ateismu, místo toho se prostě budu věnovat tomu, zda-li víra v Boha někomu umožňuje nějak se vyhnout zákonům logiky.

Zaprvé, tento argument je očividně závislý na přesvědčení, že Bůh je skutečný. Takže je to argument založený na víře, což je přinejmenším problematické (opět, nechci ti říkat, čemu věřit, ale měl by sis uvědomit, že tento argument je postaven na premise, kterou nelze dokázat, což znamená, že bude naprosto nepřesvědčivý pro kohokoliv, kdo tvoji víru nesdílí). Ale zkusme chvíli předpokládat, že křesťané mají pravdu a Bůh opravdu existuje. Pokud je tomu tak, pak pro něj musí platit, stejně jako pro cokoliv jiného, zákony logiky. To mohu dokázat zákonem sporu. Zamysli se nad následujícím hypotetickým dialogem mezi dvěma křesťany:

  1. (Křesťan 1) „Může Bůh udělat něco zlého?“
  2. (Křesťan 2) „Ne.“
  3. (Křesťan 1) „Proč ne?“
  4. (Křesťan 2) „Protože je jeho přirozenou povahou být dokonale dobrým“
  5. (Křesťan 1) „Proč mu jeho přirozená povaha brání udělat cokoliv zlého?“
  6. (Křesťan 2) „Protože je nemožné být dokonale dobrým a udělat cokoliv zlého.“

Vypadá bod číslo 6 povědomě? Je to potvrzení zákona sporu. Pokud by Bůh nebyl vázán zákony logiky, mohl by být zlý a dokonale dobrý zároveň, ale každý křesťan souhlasí s tím, že nemůže udělat cokoliv zlého, takže pokud existuje, musí pro něj platit zákony logiky (poznámka: toto je také vhodná odpověď na absurdní tvrzení kreacionistů, že logika by nemohla existovat bez Boha, evidentně by mohla, protože pokud existuje, musí se jí řídit sám řídit).

Můj argument křesťany často vytáčí, protože jej vidí jako útok na všemohoucnost Boha, ale to jen protože si špatně vykládají koncept všemohoucnosti. Filosofové se obecně shodují na tom, že „schopnost udělat cokoliv“ je příšernou definicí. Nejvíce akceptovaná definice je „schopnost udělat cokoliv logicky možného, pokud by to někdo chtěl“. Důvod pro tuto definici se stane očividným, když se vrátíme k příkladu trojúhelníkového kruhu. Nehledě na to, jak mocná může nějaká bytost být, nebyla by schopná vytvořit trojúhelníkový kruh, protože není logicky možné, aby takový objekt existoval.

Takže ve zkratce, i všemohoucí bytost je omezena zákony logiky a nebyla by schopná udělat cokoliv, co je logicky nemožné. Tím pádem tvrzení o tom, že bychom se neměli řídit zákony logiky,  protože „to jsou jen názory“ nebo „je to jen lidská moudrost“ nebo „s Bohem je vše možné“ jsou hloupá a neplatná. Zákony logiky platí vždy a ve všech racionálních konverzacích a debatách musí být dodržovány, bez ohledu na tvé vyznání.

Série – Zákony logiky

I. Zákony logiky 1: Proč logika vždy funguje
II. Zákony logiky 2: Dobré a špatné argumenty
III. Zákony logiky 3: Argumentační klamy
IV. Zákony logiky 4: Zákony sporu a tranzitivní vlastnosti
V. Zákony logiky 5: Okamova břitva a břemeno důkazu
VI. Zákony logiky 6: Dovolávání se autority vs. odvolávání se na experty
VII. Zákony logiky 7: Využití konzistentního uvažování k porovnání jablek a hrušek

(originální článek)

Poznámky pod čarou   [ + ]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *