Steve Pavlina – Jak si udržet perspektivu když máš vážně, vážně velký problém

Když v životě narazíš na zdánlivě vážný (ale velice běžný) problém, můžeš mít tendenci jej zveličovat a vidět jako zásadní překážku, která ti brání v pohybu vpřed. Sociální podmiňování nás učí, že přijít o někoho blízkého, rozvést se nebo si nechat diagnostikovat rakovinu jsou velké, život ničící problémy. Ale to je pouze perspektiva našeho ega. Z pohledu lidské existence jsou takové problémy velice běžné.

Pokud tě nějaká podobně nepříjemná situace vytrhne do reality, zkus se na chvíli zamyslet nad větší realitou a využij ji jako prostředek ke znovuzískání své perspektivy. Se správnou perspektivou se každý problém stane buď řešitelným, nebo přijatelným. Podívej se na tyto příklady:

Tvůj problém: Tvůj nejlepší přítel spáchal sebevraždu v den tvých narozenin (to se skutečně stalo mé ženě, když byla na vysoké škole, a ne, nebyla to ona, kdo se zabila).

Větší realita: Denně na této planetě zemře přes 150 000 lidí. Jen v samotných Spojených státech spáchá denně sebevraždu asi 80 lidí. 60% těch, kteří uspějí (nebo selžou, podle toho jak se na to díváš), použijí střelnou zbraň.

Zachování perspektivy: Všichni jednou zemřeme a někteří lidé se rozhodnou tento proces z nějakého důvodu urychlit. Nechť ti smrt někoho v tvém okolí slouží jako připomínka, že i tvůj čas na světě je omezen. Mnoho z těch, kteří zažijí tragickou ztrátu, jsou díky ni vytrženi do reality a uvědoměni, že ani oni nebudou žít věčně.

Když má žena, Erin, studovala vysokou školu, její nejlepší kamarádka a sororitní sestra spáchala v den Erinin narozenin sebevraždu. Kvůli této události Erin prožila období sociálního odloučení, ale nakonec se z toho dostala. Ve skutečnosti smrt její nejlepší kamarádky pomohla Erin uvědomit si, jak banální byly doposud její problémy. Zdálo se, že mnoho znamení Erin přesvědčilo, že její nejlepší kamarádka je stále s ní a dohlíží na ni z jiného místa.

Smrt může být z perspektivy tvého ega zdrcující úder, ale je běžná jako cokoliv jiného. Vše, co na této planetě žije, jednou zemře. Rostliny umírají. Zvířata umírají. Lidé umírají. Dokonce i lidé, které právě nyní znáš. A dokonce i ty.

Tvůj problém: Procházíš rozvodem/rozchodem, nebo čekáš, že tvůj vztah, který jsi bral jako závazný, brzy skončí.

Větší realita: Většina manželství končí rozvodem, nejvíce rozvedených lidí je mezi 28 a 32 lety. Ale ani ostatní vztahy to nemají snazší. Spousta vztahů nekončí rozvodem/rozchodem, ale určitě nejsou pro oba parnery šťastné a naplňující. Lidé v těchto vztazích kdysi možná byli spřízněné duše, ale nyní už jsou spolu jen z povinnosti, ve svých srdcích jsou už navzájem odloučeni.

Zachování perspektivy: Lidské vztahy jsou komplikované a někdy nepředvídatelné. Ne vždy budou fungovat tak, jak bys čekal. Je možné neudělat žádnou chybu a přesto vidět, jak tvůj vztah zaniká. Pokud má pro tebe a tvého partnera vztah stále ještě nějakou hodnotu, tak se jej za každou cenu snaž rozumně zachránit. Jestli ale tvůj vztah nefunguje, tak z něj odejdi s láskou, i kdyby byly součástí vztahu děti. A pokud ses už rozešel, tak upusť od obviňování a hořkosti a prostě odpusť sobě a svému ex-partnerovi. I když tě tvůj partner nějakým způsobem zradil, uvědom si, že také nejsi dokonalý. Hádej co… jste oba lidé a je v pořádku, že váš vztah nevydržel věčně. Nic nevydrží věčně.

Sociální podmiňování nás učí mylným představám co se týče vztahů a obzvláště co se týče manželství. Manželství je viděno jako konečná stanice, celoživotní pouto, přitom pro většinu lidí to nic takového není. Manželství je prostě pokračování našeho požitku z lidského vztahu. Je uprostřed, nestojí na začátku ani na konci ničeho. Uvědom si, že žádný lidský vztah není věčný. Ať už skončí rozvodem, odloučením, nebo smrtí, nakonec vždy skončí. Je to jen otázka času. Každý začátek směřuje k nevyhnutelnému konci a každý konec směřuje k novým začátkům. Nebojuj s tímhle cyklem, nauč se užívat si ho, aniž bys příliš lpěl na minulosti.

29. března já a moje žena oslavíme naše osmileté výročí, ve vztahu jsme zatím téměř 12 let. Každý rok je jiný. Náš vztah se neustále vyvíjí. Někdy je hlavní složkou našeho vztahu naše přátelství, jindy jsme vášniví milenci (osobně moje oblíbená část). Občas se spojíme, abychom docílili společných cílů, jako například rodičovství. Jindy si ponecháme mezi sebou prostor, aby každý z nás mohl pracovat na svých vlastních cílech. Někdy se cítíme mimořádně kompatibilně, jindy se navzájem mimořádně frustrujeme. Vydrží náš lidský vztah navždy? Samozřejmě že ne. Stejně jako ostatní manželství skončí smrtí, rozvodem, nebo odloučením. Můžeme zemřít odděleně, můžeme zemřít společně, naše cesty se mohou časem rozejít. Ale vědomí toho, že je náš lidský vztah dočasný, činí naše společné chvíle o to cennější. Žádný lidský vztah nemá to privilegium vydržet věčně. Výjimkou může být možná nějaký ne-lidský vztah… ale dokud jsi tady na Zemi, jsou tvé pozemské vztahy stejně smrtelné, jako tvé tělo.

Je snadné ztratit perspektivu, když se do věci vmísí tvé ego. Když se při něčem takovém přistihneš, odstup o krok dozadu a podívej se, jaké jsou tvé problémy ve srovnání s celou lidskou existencí. I zdánlivě vážný problém jako smrt, rozvod nebo nemoc jsou jen zrnka v poušti existence. Co je skutečně vážným problémem? Pravděpodobně desetimílový asteroid, který by narazil do Země. Příště než začneš kňourat nad svými osobními problémy, tak si představ, jaké by to bylo být dinosaurem v době, kdy tvůj a jiné druhy byly navždy smeteny z této planety. A dokonce i srážka s asteroidem je poměrně triviální problém z perspektivy celého fyzického vesmíru.

Tvé osobní problémy jsou jako ledovce. Zhruba 5% z nich mohou reálně vidět ostatní. Zbylých 95% je v tvé představivosti. Ale na rozdíl od skutečných ledovců je ta vymyšlená část pod tvoji vědomou kontrolou. Můžeš své problémy krmit strachem a přeměnit je v obrovské hrozby, nebo je můžeš zmenšit rozšířením své perspektivy. Když uměle zveličuješ své problémy, snižuješ tak tvoji svoji schopnost je řešit. Ale když problémy ve své mysli zmenšíš, brzy se dají relativně snadno vyřešit, nebo přijmout.

Někdy není skutečné řešení tvého problému vůbec složité. Jen danou situaci ve své představivosti příliš komplikuješ. Stačí, aby ti neutrální pozorovatel z vnějšku dal dávku objektivní reality. Zemřel někdo tobě blízký? Truchli, překonej to a žij dál. Cítíš mezi tebou a tvým partnerem odcizení? Odstěhuj se a rozveď se. Dostal jsi výpověď? Sežeň si novou práci, nebo začni podnikat. Jsi na mizině, v dluzích a nemáš jak zaplatit účty? Vyhlas osobní bankrot a možná ztrať svůj domov. Diagnostikovali ti nevyléčitelnou formu rakoviny? Snaž se najít důvod pokračovat a způsob jak žít. Pokud to nepůjde, tak si dej své záležitosti do pořádku a řekni „hasta la bye bye“.

Mnoho běžných lidských problémů má poměrně jednoduchá řešení, ale pokud tvůj problém žádné rozumné nemá, pak je to prostě fakt, který musíš přijmout. Není třeba kvůli toho naříkat a fňukat. Pokud musíš, tak si zaplakej, proklej vesmír za jeho krutost a nespravedlnost, ale větším měřítku se vážně nejedná o velký problém. Jsi jedním z miliard a tvůj problém prostě není speciální, nehledě na to jak moc důležitý si myslíš, že jsi.

(originální článek)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *