Jeremy Sherman – Chvála demotivaci

Snažíš se změnit jejich názor, ale nefunguje to. Na každý tvůj argument vytáhnou protiargument. Nikam to nevede. Je čas přestat se hádat, ale nějak prostě nemůžeš odejít.

Nemůžeš se přenést přes ztracenou příležitost, práci, partnera nebo přítele. Jsi motivován k tomu, aby ses je snažil získat nazpět, ale každé tvé gesto dává ještě více najevo, že už jsou pryč. A přesto nemůžeš ta zatracená gesta přestat dělat.

Je skvělé být motivován ke konání správné věci. Je hrozné být motivován ke konání špatné věci. Jelikož se okolnosti mění, bude se měnit i to, co je správné a špatné.

A kromě toho jen odhadujeme, co je správné a špatné. Když změníme náš odhad, změníme i naše chování, motivujeme se ke konání nové správné věci a demotivujeme se od konání staré, podle všeho špatné věci. Bez síly sebedemotivace se nemůžeš s klidem v duši přes něco přenést.

V naši společnosti úspěchu a opěvované motivace je ctnost sebedemotivace poněkud nedoceněna. Motivace zní dobře, demotivace zní špatně. Pleteme si demotivaci se stavem bez motivace, na mělčině, bez větru v plachet. To ale není demotivace. Ta nás zastavuje v našem úsilí dělat něco, co se snažíme udělat.

V naši společnosti úspěchu slyšíme protiargument, často z řad spirituálně založených lidí. Musíme od věcí upustit, k ničemu se nevázat, přestat lpět. Upouštění je demotivující. Ale vzácně nebo vůbec smýšlíme o upouštění jako o strategické demotivaci. Slyšíme o něm jen jako o obecném řešení. Upusť ode všeho.

Jsme zmateni tím, co je lepší, jestli upouštět, nebo být motivován, protože obojí vidíme jako konečně řešení. Vždy buď motivován, vždy ode všeho upouštěj.

Je to stejně prázdná rada jako „Vždy házej“. Házej co? V závislosti na tom co hodíš, se jedná o dobrou, nebo špatnou věc. V závislosti na tom k čemu jsi motivován, se jedná o dobrou, nebo špatnou věc.

Hodně psychologických rad nás mate z toho stejného zatraceného důvodu. Zaměňujeme nástroj za vzorec. Motivace je jen nástroj, nebo přesněji tah, podobně jako tah v šachách. Je vždy dobré táhnout s jezdcem? Samozřejmě že ne. Je vždy dobrým tahem být motivován, dělat vše naplno? Samozřejmě že ne. Záleží na tom, k jaké akci tě tvá motivace vede.

Proč bychom zaměňovali tah za jistý a časem ověřený vzorec? Myslím, že rozhodovat se o tom k jakým činnostem se motivovat a demotivovat je těžké a strašidelné hádání, které může selhat. Raději bychom o tom v našem nitru nebo s ostatními nediskutovali. Raději bychom tuto debatu ukončili vychvalováním tahu, který jsme si zrovna v dané situaci zvolili, jako by to byl vždy ten správný tah.

„No tak, nevzdávej to. Zůstaň motivován!“
„No tak, nelpi na tom. Nech to být a přijmi to!“

Nazývat tahy neutrálními jmény částečně pomáhá. Dva tahy jsou zmíněny přímo zde, motivace a demotivace. Buď opatrný na to, kam pomocí nich směřuješ a budeš se přizpůsobovat rychleji, pracovat produktivněji, dělat více správných věcí a více si to vše užívat.

(originální článek)